Po zhruba dvou letech, kdy na lov nebyly ani myšlenky, ani podmínky, nastal čas vyhnat z laufů pavouky a vyrazit. Spousta vycházek do honitby, svítání, západy slunce, měsíček, ticho, setkání se zvěří… a nakonec mi myslivečtí patroni dopřáli sele a koloucha. I když to pro Huberta a Nikitku bylo bez práce, užili si můj lovecký úspěch se mnou. Díky a Lovu zdar!